Král Artuš
Námětem letošní celotáborové hry je příběh krále Artuše a kouzelníka Merlina.
Celý příběh začíná v 5 století v Británii za vlády tyranského krále Vortigerna. Násilím se zmocnil vlády a vyhnal právoplatné následníky trůnu bratry Ambrosia Aureliána a Uthera ze země. Vládce však byl slabý a království se začíná rozpadat. Situaci vyřešil pozváním saských vojsk pod vedením bratrů Hengista a Horsy, kteří mu měli pomoci potlačit nepokoje a udržet hranice království.
Sasové pomohli Vortigernovi nejen s nepřáteli, ale i s královskými povinnostmi. Jejich síla narůstala a král se začal obávat o svůj život. Na radu svých kouzelníků, utekl do Walesu, kde si chtěl v horách postavit nedobytnou pevnost. Začala stavba věže.
Veškeré zdi, které však byly přes den postaveny, však v noci vždy zmizely nebo bylo vše nalezeno v troskách. Dal tedy povolat své kouzelníky a ti došli k závěru, že základy věže udrží pohromadě jedině krev muže, který neměl smrtelného otce.
Vojáci byli vysláni králem dotyčného najít. To se po dlouhém hledání podařilo.
Byl nalezen sedmiletý chlapec jménem Merlin.
Jeho kouzelníkům se Merlin vysmál a odhalil pravou příčinu hroucení věže. Hluboko pod základy věže leželi dva spící draci, jeden červený a druhý bílý. Když byli vykopáni, probudilí denním světlem a pustili se do boje. Červený drak symbolizoval lid Británie a bílý zastupoval Vortigerna a nepřátele Sasy a Pikty. Červený drak porazil v boji bílého a na svá zranění také zemřel. Merlin z jejich zápasu vyčetl budoucí osud Vortigerna i celého světa. Podle Merlinova proroctví ještě téhož dne přistál u anglických břehů Ambrosius Aurelianus a zaútočil na královské pevnosti. Sám Vortigern byl v jedné z pevností při dobývání zaživa upálen.
Ambrosiovi se podařilo vyhnat saská vojska a stal se novým právoplatným Nejvyšším králem. Začala obnova země po dlouhých letech zmatků a bojů. I ten však brzy zemřel.
V okamžiku jeho smrti se na obloze objevila zářící hvězda s mohutným ohonem ve tvaru draka. Nový král Uther byl podle toho nazván Pendragon, což znamená dračí hlava. Sasové využili nezkušenosti nového krále a znovu zaútočili. Utherovi se je však podařilo porazit a na oslavu vítězství a své korunovace uspořádal hostinu pro všechny velmože své říše. Na slavnosti byl i jeho věrný spojenec vévoda Gorlois z Cornwallu. Ten přijel se svou manželkou prý nejkrásnější ženou Británie Ygernou (Igrain). Král se do ní okamžitě zamiloval. To neušlo pozornosti jejímu manželovi, takže po hostině bez povolení odjel. Král posla za ním posly, aby se okamžitě vrátil. Vévoda odmítl a králi nezbylo nic jiného, než proti němu zahájit válku.
Gorlois zanechal manželku na svém nedobytném hradu a sám odjel na jiný hrad, kde se chystal na bitvu. Král Uther pevnost oblehl, ale samou touhou po Ygerně se ani nedokázal účastnit bojů. Jeho rytíř Ulfin mu navrhl, aby vyhledal kouzelníka Merlina, ten určitě situaci vyřeší. Merlin uzavřel s králem dohodu, že mu umožní strávit jednu noc s Ygernou a král mu za to dá do výchovy chlapce, který bude té noci počat. Král okamžitě souhlasil a ještě té noci byl proveden jejich plán. Celý plán se povedl. Merlin dal králi podobu Gorloise, ten byl bez obav vpuštěn do hradu. Té noci byl počat budoucí král Artuš.
Při bitvě byl vévoda Gorlois zabit a poražen. Byl uzavřen mír a na jeho upevnění se Uther oženil s Ygernou. Když se jejich společné dítě narodilo, bylo ihned odevzdáno Merlinovi. Ten je předal vévodovi Ectorovi z Divokého lesa, jehož manželka vychovávala malého Artuše společně s vlastním synem Kayem. Nikdo nevěděl o jeho skutečném původu a tak byl opatrován Merlinem mimo dosah královského dvora.
Uther pendragon však po čase zemřel a nezanechal po sobě žádného legitimního a uznaného mužského dědice. Mnoho mužů se svévolně prohlásilo za krále a pracně udržená říše ze opět začala rozpadat. Merlin musel zakročit. Na vánoce svolal všechny rytíře do Londýna na turnaj, kde měl být odhalen pravý král. Ráno se na náměstí objevil kámen s kovadlinou. V kovadlině byl zaražen meč a u něj nápis: „Kdo z tohoto kamene a kovadliny meč vytáhne, bude králem Anglie podle práva i rodem“. Mnozí se o získání meče pokoušeli, ale nikomu se to nepodařilo.
Na turnaj se přijel podívat i vévoda Ector se svým synem Kayem a chráněncem Artušem. Kay se chtěl zúčastnit klání, ale nechal doma svůj meč. Poslal tedy Artuše zpět, aby mu ho přinesl. Artuš si vzpomněl na meč v kameni. Došel na náměstí, hladce ho vytáhl a donesl nevlastnímu bratrovi. Kay se podivil a všichni se ke kameni vrátili. Artuš ho opět zarazil do kamene, ale nikdo ho opět nedokázal vytáhnout spět. Jedinému Artušovi se to podařilo a když ještě přišel Merlin a prozradil všem tajemství jeho původu, nezbylo jim nic jiného, než uznat ho za svého právoplatného krále. Od tohoto okamžiku začíná naše celotáborová hra.
Pokusme se spolu s vámi přiblížit se tehdejší dobrodružné době pomocí her, které závěrem tábora vyvrcholí cestou za svatým Grálem.
Při cth budou mezi sebou soutěžit družiny jednotlivých věkových kategorií.Podmínkou při sestavování družin je, že musí být ze stejného oddílu, který se rozdělí.Složení družin se však během hry již nesmí dále měnit.
Takto složené družiny budou při hře spolu úzce spolupracovat. Neúčast některého člena ( nemoc, předčasný odjezd ) nezbavuje družinu možnosti pokračovat ve hře, jen oslabuje jejich postavení, snižuje možnosti.
Rozhodující pro závěrečnou hru za svatým Grálem bude výchozí postavení. Během tábora se budou hrát různé hry, které se budou bodovat. Další možnost získání těchto tolik potřebných bodů, nebo naopak jejich ztráta bude za například dobrý nebo špatný úklid, včasný a pozdní nástup na rozcvičku, porušení táborového řádu a podobně. Vše bude každý den průběžně zaznamenáváno na nástěnce. Každá družina tak bude mít vždy aktuální informaci, jak si právě vdanou dobu stojí oproti ostatním konkurenčním družinám.
Při hrách je nutno vědět, že o úspěchu hry bude rozhodovat vaše strategie, obratnost, rozum , ale a to zvlášť připomínám, především také štěstí.
Dne 16.7. 05 budete dle pořadí postupně vyrážet na závěrečnou hru za svatým Grálem. Na cestě vám budou stát nepřátelé, rozličné úkoly, překážky a nástrahy. Proto družiny, které se vydají na cestu později neztrácejí stále naději na celkové vítězství, které jim umožní přednostní volbu dárků a sladkostí. Ani ti, kteří dorazí později, nebo třeba i poslední, nezůstanou u nás ošizeni. Musí však počítat s tím, že již byli před nimi ti úspěšnější.
Příjemnou zábavu a šťastný konec přeje vedení tábora.