ALEXANDR VELIKÝ

Postavení svého otce Filipa coby vládce řeckého světa na východ od Jader­ského moře zdědil Alexandr ve dvaceti letech a ve zralém věku dvaceti šesti let se prohlásil za vládce kdysi mocné perské říše. Jako třicátník se vítězně rozkročil až k hranicím oíkumené (obydle­ného světa). Přesto zemřel dříve, než dosáhl třiatři­ceti let. Není tedy žádným překva­pe­ním, že se stal legendou již za svého života. A tato legenda vděčí za to, že se po Alexan­drově smrti v roce 323 tak nesmírně rozšířil – od Islandu až po Čínu -, takzvaný román o Alexan­drovi.. Toto nádherné literární dílo vzniklo v Egyptě, z větší části nejspíš pět či více století po Alexan­drově smrti.

Díky tomu, ale samozřejmě i z jiných důvodů, se Alexandr stal v různých zemích a v různých dobách hrdinou, člověkem téměř svatým, křesťan­ským světcem, novým Achilleem, filozofem, vědcem, prorokem i jasno­vid­cem. Ovšem ve starověku se ze všeho nejvíc proslavil především jako dobyvatel. Arriános o něm začátkem 2. století n.L., ovlivněn nedávnými úspěchy římského císaře Traiana při dobývání Mezopo­tá­mie na Parthech (dnešní Irák), napsal násle­du­jící slova, pokud jde o Alexandra, je jeho Anabasi (v českém překladu Tažení Alexandra Velikého) našim nejlepším staro­vě­kým histo­ric­kým pramenem. Není pochyb o tom, že Alexandr dosáhl během svého života mnoho neoby­čej­ných úspěchů. Zanechal však po sobě také rozsáhlé dědictví, jež rezonuje až do dnešních dnů.

naší snahou při letošní celotá­bo­rové hře je, aby nám pamět minulosti pomohla lépe pochopit mecha­ni­zmy našeho světa a uvědomit si, do jaké míry jsme my dědici této kultůry, abychom se mohli lépe vyrovnat s životními výzvami.

Toho chceme dosáhnout pomocí zábavných her a úkolú tehdejší doby.