CTH 2017 VIKINGOVÉ
Ve staré norštině slovo viking znamenalo cosi jako nájezdnictví nebo pirátství a vikingr byl nájezdník.
Proč tyto skandinávské národy od konce 8. století opouštěly své domovy,
aby plenily pobřeží a ústí řek v Evropě a nakonec se usadily ve vzdálených končinách, jak to mnohé jejich skupiny učinily v Anglii, Irsku, Francii a Rusku?
Hlavním důvodem se zdá být přelidněnost, vedoucí k vážnému nedostatku půdy vhodné k obdělávání jejich zemědělskými komunitami. Ani v údolích těchto často hornatých a lesnatých oblastí nebyla půda nijak zvlášť úrodná. Toto období strádání a nouze se u Skandinávců časově shodovalo
s ovládnutím námořnického umění, které o celou třídu převyšovalo schopnosti všech ostatních evropských národů. Bylo tedy nevyhnutelné, že se mnozí snažili vylepšit své živobytí prostřednictvím nájezdů do bohatších křesťanských zemí na jihu.
Nejprve se jednalo o letní výpady mezi obdobím setí a sklizně, sporadické a omezené rozsahem. Zvěsti o úspěších postupně rozšiřovaly jejich počty a rozsah, neboť nájezdníci domů přiváželi stříbro, otroky, dobytek a další bohatou kořist. Za účelem důkladnějšího ovládnutí cílových oblastí začali trávit zimy v kůlovou hradbou obehnaných táborech na pobřeží. Později však byli mnozí přitahováni úrodnými a nedokonale střeženými územími, která přepadali a začali stěhovat své rodiny a majetek, aby se tam usadili natrvalo. Norové a Dánové hledali nová území za Severním mořem a severním Atlantikem, Švédové putovali po velkých řekách do ohromné slovanské pustiny dnešního Ruska.
Jejich rychlé, mělké lodě umožňovaly Vikingům překonávat velké vzdálenosti jak přes oceán, tak po velkých řekách. Protože navigátorské schopnosti Skandinávců byly na mnohem vyšší úrovni než u jejich součastníků, objevovali se často bez varování a zahajovali překvapivý útok přímo ze břehu. Vikingové se plavili s celými flotilami proto proudu hlavních evropských měst a k městům, jež vyplenili. Tisíce mil na jih a východ konvoje lodí plné nájezdných lupičů se přes Rusko dostali až do Byzantia. Časem se řada vikingů nechala naverbovat do služeb byzantských císařů jako žoldnéři a tato takzvaná varjažská garda získala pověst elitní jednotka po celé Evropě i na Blízkém východě. Normani, jeden z nejtvrdších a nejnenasytnějších národů v evropských dějinách, rozšířili své panství do mnoha koutů kontinentů. Přestoupení Skandinávie na křesťanství zmenšilo aktivity vikinských pirátů, obchodníků s otroky a nájezdníků. Evropa v této době hleděla směrem k východu, do Svaté země. V letech 1096-99 došlo k první křížové výpravě s vojáky s Dánska, Norska a Švédska bojujícími pod prapory se znamením kříže po boku vojáků z dalších evropských národů.
Pojďte s námi si napínavým způsobem představit toto vzrušující období naší společné kultury. Vikingové zanechali svá jména všude po celé Evropě, a jejich osadníci znamenali pro evropské dějiny mnohem větší přínos než jejich nájezdy škodu.